Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Výstražné info

Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 7. 2019

obl

Bude polojasno až oblačno. Denní teploty 21 až 25°C. Noční teploty 13 až 9°C.

Svátek

Svátek má Martina

Návštěvnost

Celkem návštěv:

Počítadlo přístupů

WebArchiv

WebArchiv

 

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Interiér kaple Povýšení sv. Kříže

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Svatý Ivan

Z historického hlediska patří Svatý Jan pod Skalou vedle Karlštejna a starobylého Tetína do trojlístku nejvýznamnějších míst na berounsku. Začátky dějin Sv. Jana sahají do druhé poloviny 9. století (pomineme-li ovšem přítomnost starých Keltů, kteří na našem okrese pobývali na více místech, mimSvatý Ivano jiné i na svatojánsku). Již dávno před dnešním názvem místa Svatý Jan pod Skalou se v minulosti používal název Svatý Ivan ve Skalách, nebo jen Svatý Ivan či U svatého Ivana. Co o tomto světci víme? Přestože se nedochovaly žádné přesvědčivé přímé písemné důkazy o jeho existenci, jeho odkaz přežil celé tisíciletí v duších a mysli lidí. Jeho přítomnost ve Svatém Janě vdechla tomuto krásnému koutu naší země zvláštní kouzlo jeho svatého ducha, které působí dodnes i na nás.

 

Svatoivanská legenda

Tehdy, kolem roku 880 sem přišel poustevník Ivan, podle legendy syn polabského knížete Gostimysla, krále Obodritů. Žil prý celá léta jako poustevník, jemuž za obydlí sloužila jeskyně nacházející se pod Svatý Ivanmohutnou skalní stěnou, blízko pramene křišťálově čisté vody. Ivana v jeskyni pokoušeli zlí duchové. Když se Ivan rozhodl jeskyni opustit, zjevil se mu sv. Jan Křtitel, který Ivanovi daroval kříž. Tímto křížem Ivan zlé pokušitele ze svého příbytku v jeskyni vyhnal. Ke konci života jej zde objevil kníže Bořivoj, který si sem z Tetína vyjel se svou družinou na lov. Při lovu kníže postřelil Ivanovu ochočenou laň, která ho dovedla až k Ivanově jeskyni, kde skonala. Poté, co se kníže seznámil s Ivanem, pozval ho na tetínský hrad. Ivan však odmítl jeho nabídku k trvalému a pohodlnému životu na hradě a vrátil se zpět do skal. Zanedlouho na to zemřel a byl pohřben ve své jeskyni. Snad ještě sám kníže Bořivoj nechal vystavět v jeskyni u Ivanova hrobu malou kapličku svatého Jana Křtitele, která byla od samého začátku navštěvována zdejším lidem i příchozími poutníky. Bylo to v počátcích křesťanství u nás. Již tehdy začala lidová úcta k tomuto pozoruhodnému muži, který je nyní, ač ne oficiálně, nazýván prvním českým světcem. Nicméně existenci tohoto svatého muže z doby Bořivojovy, dokládá celá řada dalších pozoruhodných okolností. Snad nejdůležitější z nich je antropologický výzkum ostatků, nalezených v Ivanově jeskyni v 16. století a v nedávné minulosti prozkoumaných profesorem Emanuelem Vlčkem. Tento výzkum potvrdil, že se jedná o ostatky muže, který žil zhruba před tisíci lety a značnou část svého života prožil ve vlhku a chladu. To mj. dává za pravdu legendě, podle níž prožil Ivan v jeskyni 42 let. Ivanův poustevnický život dále dokládá způsob skromné, výhradně vegetariánské a málo výživné stravy . Nezanedbatelná je i skutečnost úcty českého lidu k tomuto světci, která sahá hluboko do minulosti našeho národa.