Obec
Svatý Jan pod Skalou se nachází necelých 20 km jihozápadně od Prahy,
nedaleko města Berouna a Loděnice. Celá obec je situována v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn.
Atraktivnost tohoto krásného místa přiměla již v minulosti k vytvoření první,
nejstarší značené turistické cesty v Čechách - cesty Vojty Náprstka
BEROUN - SV. JAN - KARLŠTEJN. V okolí obce jsou
situovány 3 naučné stezky přírodní rezervací a zajímavý  skanzen těžby vápence v nedalekém lomu Paraple provozovaný společností
BARBORA. O víkendech a svátcích jsou pro veřejnost zpřístupněny nejzajímavější památkové objekty a stálá expozice z bohaté historie obce.
Každou poslední červnovou sobotu a neděli (po svátku sv. Jana Křtitele) se v obci koná slavná svatojánská pouť, jejíž tradice sahá až do 15. století.
Celá obec prožívá v současnosti období značného rozkvětu. V poslední době zde byla zejména zásluhou
Obecního úřadu a Svatojánské společnosti opravena řada nejvýznamnějších budov a pamětihodností.
(podrobnosti na stránce Svatojánská společnost)
Ve zdejším kostele jsou pravidelně pořádány koncerty vážné a duchovní
hudby. Pro nebývalou snahu obyvatel a příznivců obce Sv. Jan pod Skalou byla obec vyhodnocena dvěma významnými tituly v celostátní soutěži Vesnice roku. V roce 1996 získala
1. místo ve středočeském regionu za Nelepší kulturní a společenský život – tzv. Modrou stuhu. V r. 1999 celkově vyhrála
jako nejlepší obec středočeského regionu a v celostátním hodnocení soutěže Vesnice roku získala neuvěřitelné 3. místo.
Zájemcům o turistické výlety a návštěvu zdejších památek je věnována
zvláštní stránka Turistika.
V obci jsou přidruženy dvě další osady - Sedlec, ležící proti proudu potoka Kačáku a Záhrabská, nacházející se při turistické cestě do Berouna. Tato osada je tvořena převážně chatami a letními domky. Obec čítá celkem 120 obyvatel (2000). V obci vychází pravidelný
informační měsíčník Svatojánek a obec významně
přispívá i tzv. Svatojánskou stránkou do regionálního tisku. V bývalém benediktýnském klášteře je nyní zřízena
Vyšší odborná škola pedagogická pro výchovu učitelů základních a mateřských škol. Během letních prázdnin je zde řada jiných aktivit s mezinárodní účastí. V obci je zřízena nová
restaurace a hotel Obecná škola s celoročním provozem a s možností ubytování.
Autobusové spojení z Prahy, Berouna a Loděnice (viz. jízdní řády
na stránce Turistika). Nejbližší zastávky hromadné dopravy - Vráž
(2,5 km Autobus i vlak), Loděnice (5 km bus i vlak), Srbsko (5km
vlak). Celá obec je součástí Národní přírodní rezervace Český
kras. Proto je zde zakázáno táboření a procházky po okolí jsou povoleny jen po vyznačených cestách. Automobilem se do Sv. Jana přijíždí nejsnadněji
od vesnice Loděnice - dálnice D5 Praha - Plzeň, Exit 10, sledovat směrové tabule s nápisem Sv. Jan pod Skalou . Po 5 km dojedete do Sv. Jana. Pro lepší orientaci
ve Svatém Janě i okolí poskytujeme přehlednou stránku Mapy.
|
|
Historie místa
Svatý Jan pod Skalou
je jednou z nejmalebnějších obcí Národní přírodní rezervace Český kras. Oplývá četnými přírodními krásami a nachází se zde mnoho historických památek. Svoji historii počítá od konce 9. století, kdy se zde podle legendy, v jeskyni pod mohutnou skalní stěnou, usadil první český křesťanský poustevník Ivan.
Poustevník Ivan, zde uctívaný jako svatý, žil ve zdejších travertinových jeskyních, které jsou v tomto místě dodnes zachovány. Ivan byl synem slovanského knížete Gostimila.Vzdal se světského života a uchýlil se do samoty, kde žil 42 let. Když po čase přišel až do zdejšího údolí, zalíbilo se mu tady a rozhodl se, že zde zůstane. Bůh mu seslal laň, aby ho živila svým mlékem. V jeskyni ho však pokoušeli zlí duchové a tak se rozhodl odtud odejít. Při odchodu se mu na návrší pod svatojánskou skálou zjevil sv. Jan Křtitel. Předal mu dřevěný křížek, kterým Ivan zlé démony ze své jeskyně vypudil. Legenda dále vypráví o setkání poustevníka Ivana s českým knížetem a vládcem Bořivojem. Bořivoj při štvanici na medvěda postřelil Ivanovu laň. Poraněná laň dovedla knížete až před Ivanovu jeskyni. Bořivoj tak nalezl Ivana a bylo mu velmi líto, že mu zabil jeho laň živitelku. Pozval tedy Ivana na svůj nedaleký hrad Tetín a nabídl mu, aby tam s ním pobýval. Ivan však nechtěl a vrátil se do své samoty. Před svou smrtí sdělil knížeti poselství od sv. Jana Křtitele: „Tobě poručil Bůh po sv. Janu Křtiteli, abys po mé smrti toto místo vysvětil za kostel ke cti Panny Marie a sv. Kříže, ale sv. Jana Křtitele máš nazvati patronem.“ Podle legendy zde po Ivanově smrti opravdu nechal postavit kníže Bořivoj kapličku, která v 11. století přišla do správy benediktinského kláštera
(Ostrovský klášter- ostrov na řece Vltavě, jižně od Prahy).
 První písemnou zmínku o jeskyni sv. Ivana nacházíme až v listině českého krále Přemysla Otakara I. z r.1205. Podle této listiny Ivanovu jeskyni s poustevnu, hrobem a kaplí získal Ostrovský benediktinský klášter roku 1037 od českého knížete Břetislava I. Roku 1310 zde bylo založeno probošství a majetek kláštera byl v této době významně rozmnožen. Roku 1420 byl mateřský klášter benediktinů na Ostrově dobyt husitskými vojsky a zničen. Přeživší mniši se přesunuli do Sv. Jana, tehdy nazývaného „Svatý Ivan ve skalách“. Od roku 1517 se již datuje definitivní přesídlení mnichů z Ostrova do Svatojánského kláštera. Roku 1584 zde byly znovu nalezeny a vyzvednuty po staletí pečlivě ukrývané ostatky sv. Ivana. Od této chvíle zde započala tradice slavných svatojánských poutí.
Úcta k Ivanovi se šířila do dalekého okolí a význam tohoto místa vzrůstal. R. 1661 zde byl na místě starého kostela vystavěn nový, velký barokní kostel sv. Jana Křtitele, jehož projekt vypracoval italský stavitel Carlo Lurago. Mohutná kamenná stavba však byla postavena na měkkém a vlhkém podloží bývalého potoka, což způsobilo záhy sesedání stavby a rozpukání zdiva a klenby. V r. 1711 kostel přestavěl Krištof Dienzenhofer. Podle svatojánského kostela dostala pak jméno i zdejší obec.
Ostatní budovy bývalého kláštera byly stavěny postupně. Do dnešní podoby byly dokončeny v r. 1731. Klášter však byl zanedlouho, v r. 1785, zrušen císařem Josefem II. Majetek kláštera byl pak rozprodán v dražbě. Prvním majitelem se stal hrabě Sweerts-Spork, dalším rytíř Joachim ze Schirdingu, později pak šlechtická rodina Bergerů. Zadní část kláštera byla využívána k průmyslové výrobě (koželužna, přádelna, papírna), vždy bez valného ekonomického úspěchu. V letech 1904 - 1912 bývalá budova kláštera fungovala jako moderně vybavené lázně. V r. 1914 koupil budovu kláštera církevní řád Školských bratří a zřídil zde učitelský ústav. Ten zde byl až do r. 1942, kdy byl německou okupační správou zrušen. V r. 1949 se objektu zmocnila nastupující komunistická vláda a zřídila zde tábor nucených prací, v letech 1951-55 dokonce věznici. Pak zde byla téměř 30 let policejní škola ministerstva vnitra pro výchovu nových příslušníků komunistické státní policie
(STB). Od r. 1985 byla budova využívána jako archiv ministerstva vnitra. V roce 1994 byl klášter navrácen církvi a byla zde zřízena Vyšší odborná pedagogická škola.
|
|
 Kostel sv. Jana Křtitele a jeskyně sv. Ivana
Je to raně barokní stavba mohutných rozměrů s bohatou vnitřní výzdobou. Na hlavním oltáři je velký obraz „Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi“ z r. 1695. Nad oltářem stojí velký kříž, který sem byl kdysi darován od poutníků ze Starého města pražského. Původně stával na památném Karlově mostě v Praze. Na kruchtě je veliký barokní obraz (3,5 x 6 m) „Položení základního kamene zdejšího kostela“ od Joachyma Bachmana. Vzácná je mramorová křtitelnice, na niž najdeme letopočet 1576. Uprostřed kostela stojí bohatě zdobený náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna postříbřená a pozlacená schránka s ostatky poustevníka Ivana. Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní sv. Ivana. Vedle památek na poustevníka je zde také krypta a staré náhrobní kameny opatů kláštera. V části jeskyně je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou.
Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana. Voda ze zdejších pramenů byla v minulosti stáčena do lahví a prodávána jako minerální voda „Ivanka“.
Areál benediktinského kláštera
Z původních nejstarších staveb benediktinského kláštera se dochovala jen věž kostela. Konvent kláštera začal stavět ihned po dostavbě kostela v roce 1661 opat Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka. Stavba byla velmi náročná a byla dokončena čtvrtou - západní stranou v roce 1726. Úplně byl klášter dostavěn roku 1731 opatem Koterovským vnějšími úpravami na přední straně kláštera. Významnými místnostmi kláštera jsou refektář a prelatura. Refektář
(později jídelna pro lázeňské hosty) je bohatě zdoben barokními freskami a unikátními plastikami s výjevy ze života sv. Ivana. Na hlavní klášterní chodbě je umístěna socha sv. Jiří. Na dvoře konventu stojí socha sv. Ivana, která dříve stávala v polích.
|
|
 Kaple sv. Kříže
Pod dominantní skálou převyšující úroveň návsi o 159 metrů najdeme na táhlém nižším skalním hřbetu kapli Povýšení svatého Kříže. Podle pověsti stojí právě na místě, kde došlo k setkání sv. Jana Křtitele s poustevníkem Ivanem, na místě, kde světec daroval Ivanovi dřevěný kříž k vymítání zlých duchů. Roku 1602 zde nechal polní maršál Heřman Kryštof Russworm
(generál vojsk císaře Rudolfa II.) postavit z červeného mramoru kamenný kříž a po jeho stranách sochy sv. Ivana a sv. Jana Křtitele. V roce 1714 nechal zdejší opat Koterovský zbudovat nad tímto sousoším kapli. V roce 1997 byla kaple i sousoší zrestaurováno Svatojánskou nadací.
|
|
Péče o památky
Svatý Jan pod Skalou patří spolu s památným Karlštejnem a starobylým hradem Tetínem
do trojlístku nejvýznamnějších historických míst západně od Prahy. Toto místo
s více než tisíc let starou historií bylo za komunistického režimu utajované, protože v bývalém benediktinském klášteře fungoval od padesátých let tábor nucených prací a věznice pro lidi, kteří se postavili totalitnímu režimu. Později speciální škola pro vyšší velitele STB – obávaných strážců totality. Název Svatý Jan pod Skalou byl dokonce pro důvod utajení úmyslně vymazán z map. Jeho kulturní bohatství začalo chátrat. Ve Sv. Janě je registrováno celkem 14 státem přísně chráněných historických památek, které zejména v dobách totalitního režimu mnoho utrpěly. V roce 1989 se všechny tyto památky nacházely v žalostném stavu. Tato malá obec, která měla tehdy pouze 71 obyvatel, neměla ve svých finančních možnostech tyto památky zachránit či alespoň je zabezpečit před dalším poškozováním a chátráním.
Z těchto důvodů byla příznivci tohoto místa v roce 1991 založena „Svatojánská
nadace“, nyní fungující pod novým názvem „Svatojánská společnost“.
Od té doby bylo do záchrany svatojánských památek investováno již přes
6 000 000.- Kč
(230 000.- EUR). Jak veliké dílo se podařilo za přispění tisíců příznivců a drobných dárců za uplynulá léta vytvořit,
se můžete přesvědčit na stránce Svatojánské společnosti.
Chcete-li se i Vy podílet na tomto našem snažení, můžete přispět na záchranu
dalších svatojánských památek jakoukoli částkou na konto společnosti:
|
Bankovní
spojení: číslo
účtu u
Komerční banky Beroun:
|
|
27-538
397 0217/ 0100
|
O tom, že Vaše peníze budou použity správným způsobem
se můžete za čas přesvědčit buď na těchto internetových stránkách,
nebo osobní návštěvou Svatého Jana pod Skalou
Od roku 2007 jsou zahájeny také účelové
sbírky na záchranu svatojánských varhan,
Mariánského sousoší a památného schodiště.
informace o sbírkách
|
Kaple sv. Maxmiliána
Mariánské sousoší
